Echeverie jsou vděčnými a nenáročnými sukulenty, které krášlí naše byty na mnoho způsobů. Pokud jste před zimou váhali, zda je nechat na teplém místě nebo jim dopřát pokles teploty a domnělý odpočinek, pojďte se podívat, o co jste přišli, pokud jste zvolili jen jedno řešení.
Na obou obrázcích je Echeveria agavoides, zvaná též dužnatka agávovitá. Oba exempláře jsou čtyřleté, pocházejí z jedné matečné rostliny, rostou ve stejném substrátu a jsou shodně umístěny na jižní stranu bytu. Fotografie byly pořízeny na konci února.
Tato krasavice se celou zimu vyhřívala na okenním parapetu v obývacím pokoji, přičemž pod parapetem je umístěno topení. Vodu dostávala jednou za týden a v mírném množství. V průměru má 20 cm, její listy jsou pevné, čistě zelené, růžice je široce otevřená. Rostla rovnoměrně po celou zimu, ve spodním patře uschlo několik listů.
Tento exemplář trávil zimu sice v dobré společnosti, ale v zimní zahradě. Dochází zde k velkým výkyvům denních a nočních teplot: jakmile vysvitne slunce a doma není nikdo, kdo by otevřel větrání, teploty se pohybují mezi 20-30 °C. Za mrazivých nocí se teplota pohybuje v rozmezí 0-5 °C, po většinu dní bylo na zahradě kolem 10 °C. Vodu dostávala v malém množství jednou za 2-3 týdny. V průměru je o málo menší než výše uvedená kolegyně. Listy jsou v základu zelené, na koncích přecházejí do červena. Růžice je sevřenější, ovšem protkaná množstvím květních stonků a mladých “růžiček” – odnoží.
Závěr je očividný: drsnější podmínky vedou rostlinu k zachování rodu. Mohu prozradit i to, že pokojová echeverie za celé čtyři roky nevyhnala jedinou odnož, zatímco ta “zahradní” jich za rok poskytne si 20.
Samozřejmě ale záleží na tom, co preferujete: čistou a nenarušenou krásu a souměrnost? Nebo raději neuspořádanost, barvy a život?