Nečekaná sklizeň kurkumy

V létě loňského roku jsem (upřímně řečeno – pro potřebu získání fotek do knihy) zasadila tři kousky kurkumy dlouhé (Curcuma longa). Za tepla a vydatné zálivky poměrně brzy vyrašily první listy a záhy byla doma další hezká pokojovka. V zimě jsem ji ponechala na parapetu směrem na jih, ovšem bylo vidět, že suchý vzduch (blízkost radiátoru) jí moc nesvědčí. Překvapivě rostla celou zimu, v únoru však začaly konečky listů zasychat a přírůstek se neobjevil žádný. Dnes jsem se tedy rozhodla porozumět zastavení růstu: spolu se mnou tak můžete být svědky naší první sklizně kurkumy.

Důvodem jejího strádání nebylo nic jiného než malá nádoba. Školácká chyba. Trochu jsem předpokládala, že přírůstek bude obdobný jako u zázvoru (tedy pomalý), ale chyba lávky. Kořeny, oddenky i nové hlízy vyplnily celý prostor květináče, přičemž drenáž (keramzit) se snažily vytlačit i dírkami na odtok vody. No, omluvila jsem se jí. Nic jiného už se dělat nedalo.

Ke spotřebě jsou vhodné vlastně všechny části kromě kořenů (poznáte je spolehlivě, na řezu nejsou žluté a postrádají typické aroma). Na dalším obrázku jsou nahoře obvykle užívané oddenky (velmi aromatické), vlevo dole hlíza, ze kterého vyrůstají směrem nahoru listy, směrem dolů kořínky, oddenky a na konce některých kořenů nové hlízy (vpravo dole). V prostorném květináči by z těchto hlíz vyrostli nové rostliny.  Spotřebovat můžete i stonky a listy – použijte je jako zeleninu do polévky.

K novému zasazení jsou vhodné buď oddenky, na nichž se tvoří očka, anebo právě nové hlízy.

Látky obsažené v kurkumě mají hlavně protizánětlivé účinky – pomáhají např, při revmatismu, ale také při zhoubných bujeních. Podporuje trávení a zdraví celého trávícího traktu.

 

Očista organismu s pokojovkami

Konec zimy a počátek jara je tradičně spojován s očistou: v křesťanské tradici je vyjádřena časem masopustu a požíváním všeho zeleného, co v přírodě raší. Podle tradiční čínské medicíny je toto období náročné zejména pro játra a žlučník – orgány, které hrají v očistě klíčovou roli a které je třeba posilovat.

Podle účinků budeme vyhledávat rostliny, které celkově podporují trávení (digestiva), dále pak ty, které můžeme použít k ochraně jater (hepatoprotektiva), podpoře tvorby žluči (cholagoga) a v neposlední řadě také na ty, které snižují hladinu kyseliny močové v krvi (antiuratika)

Které pokojovky nám mohou být v tomto procesu vhodnými pomocníky?

Z těch, které můžeme získat z květináče (a rovnou tak provedeme omlazující řez), jsou to rozmarýn (Rosmarinus officinalis), smil (Helichrysum arenarium), myrta (Myrtus communis), vavřín (Laurus nobilis), bazalka (Ocimum tenuiflorum), argentinská máta (Aloysia polystachya), jamajská máta (Clinopodium vimineum), ale také rýmovník (Plectranthus argentatum) a africká kopřiva (Plectranthus scutellarioides).

Tento rozmarýn vytrvale odmítá uznat zimu a každoročně od prosince do března kvete.

Pár listů lze odebrat i z pandánu (Pandanus amaryllifolius) či marsilky (Marsilea quadrifolia),

Z loňského sběru je čas využít sušené či zpracované listy moringy (Moringa oleifera), gynostemy (Gynostemma pentaphyllum), muraji (Murraya koenigii).

Z kořenů, oddenků a hlíz nám mohou pomoci všechny, které tvoří základ mnoha asijských kuchyní: galgán (Alpinia officinarum), kurkuma (Curcuma longa), zázvor (Zingiber officinale) a maraba (Kaempferia galanga). I když jsme zatím nesklidili vlastní úrodu, neváhejme tato koření nakoupit a hojně používat.

To platí i pro plody – kardamom (Elettaria cardamomum) a citrusy a jejich kůra (Citrus) by neměly chybět v jídle či nápoji ani jeden den!