Likér z aloe

Aloe loni nasadila spoustu mladých výhonků, které se letos hodně vytáhly a začaly výrazně oslabovat mateřskou rostlinu. Došlo tedy na “probírku”. Část výhonů dám zakořenit, velká část se ale nabízí ke zpracování. Rozhodla jsem se vyzkoušet recept, který jsme se Štěpánkou uvedly v knize – jako jeden z mála jsem jej dosud osobně nevyzkoušela. Teď nastal ten pravý čas!.

Aloe stromkovitá (Aloe arborescens)

Potřebné suroviny mám naštěstí stále po ruce: 0,3 l červeného vína, 250 g medu, 0,1 l pálenky – to vše se dobře promíchá se 150 g šťávy z aloe. Nechá se stát 5 dní při pokojové teplotě bez přístupu světla. Užívá se 3x denně 1 lžíce půl hodiny před jídlem.

O výsledku přípravy i pozorovatelných účincích vás budu ráda informovat :-)).

Středomoří před maringotkou

Pokojové krasavice ze Středomoří úspěšně zvládly další zimu mého pobytu v maringotce: rozmarýn venku, oliva, vavřín a myrta ve skleníku temperovaném na 7-10 °C (jak se kdy podařilo). A ač ještě není po “zmzlých”, usoudila jsem, že “jarnění” na terase maringotky jim jenom prospěje.

Oliva vyhnala ve skleníku dlouhé šlahouny, takže vypadá jak chuligán. Se zástřihem počkám do léta, abych mohla větvičky použít jako řízky – a část samozřejmě usušit pro ty, co potřebují vyrovnat tlak krve a snížit cholesterol. Nové listy vavřínu září do dáli svěží zelení – a že jich je! Na myrtě vůbec nejde znát, že prošla drobným zástřihem. Rozmarýn jsem zbavila několika zaschlých/umrzlých větviček, aby bylo místo pro nové výhonky, které už se klubou.

Takže už jenom ten mořský vánek a dobré víno… ale to všechno tady vlastně máme!