Kdy a proč pěstovat doma vlaštovičník?

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus) je dle dostupných zdrojů v lidové medicíně užíván od nepaměti. Používal se především na problémy kůže, při nedostatečné průchodnosti jater a žlučníku a při slabosti zraku (která souvisí právě s jaterními potížemi). Dnes je nejčastěji zmiňován jako bylina vhodná k odstraňování bradavic. K vnitřnímu použití se doporučuje standardizovaný výtažek či homeopaticky zpracovaná droga.

K odstranění bradavic se používá oranžová mléčná šťáva, která vytéká z utrženého stonku či listu. Aplikujeme 2x denně přímo na postižené místo. Po několika dnech bradavice zaschne a odpadne, přičemž na kůži málokdy zůstane jizva.

A vzhledem k tomu, že listí nejde natrhat do zásoby, vyplatí se po dobu léčby přinést jeden vlaštovičník domů a pěstovat jej v květináči. Pomocí rýče jej vyjměte s dostatečným množstvím balu a celý takto vložte do květináče – neměňte zeminu, ani nepřidávejte substrát. Poté, co vám rostlina poslouží, lze ji vrátit na původní stanoviště. Oproti jiným bylinám má vlaštovičník ještě jednu výhodu: roste i v zimě, takže jej lze čerstvý používat kdykoli.

 

Pokojovky na cestách II. – vavřín vznešený

 

Zatímco v našich zeměpisných šířkách se vavřín vznešený (bobkový list, Laurus nobilis) odhodlává ke květu,

pod subtropickým sluncem již dozrávají plody.

Těch se u nás, bohužel, nedočkáme, ale i tak je vavřín nejen vděčnou pokojovkou, ale též výbornou léčivkou. Slabý odvar se používá při nechutenství a k podpoře trávení, pomocí silného odvaru můžete v případě potřeby vyvolat zvracení. Obklady pomáhají při revmatismu a při léčbě nežitů.

Vhodnější je používat čerstvé listy, sušením se rychle ztrácí účinnost. Proto se vyplatí mít jeden exemplář vždy doma po ruce!