Návrat pokojovek z letního pobytu na zahradě

Přiznávám, že trochu zkouším, kdo co vydrží. A tak jsem díky rannímu mrazíku v minulém týdnu přišla o Plectranthus (shodil listy, ale snad to nevzdal úplně). Naopak mne překvapila naduť madagaskarská (Kalanchoe daigremontiana)- tváří se, že se jí to netýká a že se tady klidně aklimatizuje.

Pozorovat angínovník (Belamcanda chinensis), když se připravoval ke květu, bylo zpestřením mnoha červnových dnů.

Bazalka (Ocimum) dala během léta tři sklizně (poslední sběr o víkendu). Sušené listy zůstaly krásně zelené a voní snad víc než čerstvé. 

Středomořské krásky – olivovník (Olea europea), myrta (Myrtus communis), rozmarýn (Rosmarinus officinalis) a vavřín (Laurus nobilis) – se krásně rozkošatěly. Myrta nevykvetla, protože neprošla zástřihem (na jaře, slibuji!) a vavřín měl listy tak velké, že jsem neměla to srdce…

Venku se teď zabydlují otužilci, o nichž se více dozvíte v další knize: listopadka indická (Chrysanthemum indicum), vřes obecný (Calluna vulgaris) a libavka poléhavá (Gaultheria procumbens). Kdo bude na podzim a v zimě dělat radost vám? 

Pokojovky k celkovému vyladění organismu

Konec zimy v kombinaci s pracovním vytížením, které musí naše tělo zvládat, vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost celkovému stavu organismu. Bohužel jsme si až příliš navykli ignorovat či “přebíjet” únavu, která je prvním signálem toho, že nevěnujeme dost času regeneraci. Při dlouhodobém přehlížení tohoto základního příznaku nerovnováhy může dojít v těle k poruchám, jejichž odstraňování je mnohdy náročné, někdy až nemožné.

Přijměme tedy prevenci za svůj postoj. Jsme-li unaveni, odpočívejme. A podpořme tělo vším, co máme k dispozici.

Mezi pokojovými rostlinami najdeme několik druhů, které mohou podpořit celkové vyladění organismu.

Rostliny, které mají schopnost tlumit dopady dlouhodobého stresu, nazýváme adaptogeny. Z pokojovek vykazují takové účinky například bakopa (zvaná též brahmi, lat. Bacopa monnieri), pupečník (též gotukola, lat. Centella asiatica), kostus (Costus speciosus), gynostema (nesprávně nazývaná pětilistý ženšen, jinak též jiaogulan, lat. Gynostemma pentaphyllum) a talinum (nesprávně též korejský ženšen, lat. Talinum paniculatum).

Všechny uvedené rostliny samozřejmě nejlépe prospívají venku, ale v našich klimatických podmínkách bohužel zimu nepřežijí. Na jaře proto obvykle vyséváme nové nebo pořizujeme sazenice.

Dají se ovšem přechovat v bytě jako pokojovky; musíme ovšem počítat s tím, že mají období klidu. Přírůstek zelené hmoty je minimální, podzemní části nevybíráme. V tomto čase však již můžeme odebírat a sázet odnože nebo zmlazovat. Je tedy jasné, že na jarní podporu musíme myslet na vrcholu sezóny, kdy z rostlin připravujeme např. tinktury – k použití právě na začátku jara či kdykoli, kdy je potřeba.

Pokud se u vašeho pupečníku či gynostemy objevily při přezimování v bytě dlouhé šlahouny s řídkým olistěním, pak je čas je právě teď sestřihnout. Silnější jedince s nody použijeme k řízkování, ty slabší dobře poslouží v čaji či ovocno-zeleninovém koktejlu.

Pupečník v blízkosti radiátoru nevytváří růžice listů, ale dlouhé a málo olistěné šlahouny.

Z dalších pokojovek, které nám mohou dobře posloužit k celkovému vyladění, zmiňme alespoň aloe vera, angínovník (Belamcanda chinensis), kalisii (Callisia fragrans), citrusy, citrónovou trávu (Cymbopogon citratus), hortenzii (Hydrangea macrophylla subsp. Serrata), jasmíny (Jasminum), pandán (Pandanus amaryllifolius), muškát (Pelargonium graveolens) či rozmarýn (Rosmarinus officinalis).

A pokud jsme sbírali v loňském roce úrodu (nebo dobře nakoupili), připravujeme čaje z aloisie (Aloysia citriodora), právenky (Andrographis paniculata), punarnavy (Boerhavia diffusa), cedronely (Cedronella canariensis) a ibišku (Hibiscus sabdarifa). Jako koření využívejme zejména kardamom (Elettaria cardamomum), posvátnou bazalku (Ocimum tenuiflorum) a sečuánský pepř (Zanthoxylum piperitum). A nezapomeňme zdobit zelenou natí čínské pažitky (Allium tuberosum)!