Očista organismu s pokojovkami

Konec zimy a počátek jara je tradičně spojován s očistou: v křesťanské tradici je vyjádřena časem masopustu a požíváním všeho zeleného, co v přírodě raší. Podle tradiční čínské medicíny je toto období náročné zejména pro játra a žlučník – orgány, které hrají v očistě klíčovou roli a které je třeba posilovat.

Podle účinků budeme vyhledávat rostliny, které celkově podporují trávení (digestiva), dále pak ty, které můžeme použít k ochraně jater (hepatoprotektiva), podpoře tvorby žluči (cholagoga) a v neposlední řadě také na ty, které snižují hladinu kyseliny močové v krvi (antiuratika)

Které pokojovky nám mohou být v tomto procesu vhodnými pomocníky?

Z těch, které můžeme získat z květináče (a rovnou tak provedeme omlazující řez), jsou to rozmarýn (Rosmarinus officinalis), smil (Helichrysum arenarium), myrta (Myrtus communis), vavřín (Laurus nobilis), bazalka (Ocimum tenuiflorum), argentinská máta (Aloysia polystachya), jamajská máta (Clinopodium vimineum), ale také rýmovník (Plectranthus argentatum) a africká kopřiva (Plectranthus scutellarioides).

Tento rozmarýn vytrvale odmítá uznat zimu a každoročně od prosince do března kvete.

Pár listů lze odebrat i z pandánu (Pandanus amaryllifolius) či marsilky (Marsilea quadrifolia),

Z loňského sběru je čas využít sušené či zpracované listy moringy (Moringa oleifera), gynostemy (Gynostemma pentaphyllum), muraji (Murraya koenigii).

Z kořenů, oddenků a hlíz nám mohou pomoci všechny, které tvoří základ mnoha asijských kuchyní: galgán (Alpinia officinarum), kurkuma (Curcuma longa), zázvor (Zingiber officinale) a maraba (Kaempferia galanga). I když jsme zatím nesklidili vlastní úrodu, neváhejme tato koření nakoupit a hojně používat.

To platí i pro plody – kardamom (Elettaria cardamomum) a citrusy a jejich kůra (Citrus) by neměly chybět v jídle či nápoji ani jeden den!

Jak doma vypěstovat avokádo?

Také vás často napadá otázka, co s takovým krásně tvarovaným a velkým semenem, které jste právě vyloupli z plodu zvaného avokádo? Kolik z vás podlehlo pokušení a dnes se již doma těší ze vzrostlého keříku či stromku? Z experimentu rozhodně nemusí mít obavy ani pěstitel – začátečník.

Nejdříve však několik informací úvodem: tato rostlina, latinsky zvaná Persea americana, byla česky pojmenována jako hruškovec přelahodný. Jejím blízkým příbuzným je například vavřín vznešený (bobkový list). Pochází ze Střední Ameriky a pěstuje se v tropických a subtropických oblastech celého světa. Tím jsme lehce naznačili, že k růstu bude potřebovat teplo a vlhko. Hojně olistěný keřík nám bez problémů poroste i v bytě, ale těžko se dočkáme květů. Pokud byste se však rozhodli pro domácí zásobování chutnými plody a vytvořili vhodné podmínky, pak získání plodů nebude ani tak jednoduché. Květy a jejich opylení jsou totiž jednou z hříček přírody – více se dozvíte v knize.

Avšak i listy nám mohou přinést zajímavý užitek. V lidové medicíně Mexika se používají při střevních potížích (průjem, nadýmání), při poruchách menstruace, při vysokém krevním tlaku a dalších indikacích. V kuchyni se využívá do masových vývarů, dušených pokrmů nebo tamales.

A jak tedy na pěstování ze semene?

Semeno sázíme co nejdříve po odebrání z plodu. Opláchneme je, svrchní slupku necháme mírně zaschnout (jen natolik, aby se dala snáze sloupnout). Po sloupnutí (nemusí být dokonalé) vložíme semeno do připraveného substrátu asi 1 cm pod povrch. Přiměřeně zaléváme. Pro urychlení klíčení je vhodné střídání denní (22 °C) a noční (15-18 °C) teploty, vyklíčí ale i bez této procedury.

Ve vhodných podmínkách může dorůst až do výše 2 m. Péče je nenáročná a příspěvek ke zdraví i chuti nemalý. Směle do toho!

Pokud semeno zasadíme na podzim, poměrně rychle vyklíčí, ale v této podobě bude vyčkávat i několik měsíců na příhodnější podmínky k růstu.