Echeverie a zimní snížení teploty

Echeverie jsou vděčnými a nenáročnými sukulenty, které krášlí naše byty na mnoho způsobů. Pokud jste před zimou váhali, zda je nechat na teplém místě nebo jim dopřát pokles teploty a domnělý odpočinek, pojďte se podívat, o co jste přišli, pokud jste zvolili jen jedno řešení.

Na obou obrázcích je Echeveria agavoides, zvaná též dužnatka agávovitá. Oba exempláře jsou čtyřleté, pocházejí z jedné matečné rostliny, rostou ve stejném substrátu a jsou shodně umístěny na jižní stranu bytu. Fotografie byly pořízeny na konci února.

 Tato krasavice se celou zimu vyhřívala na okenním parapetu v obývacím pokoji, přičemž pod parapetem je umístěno topení. Vodu dostávala jednou za týden a v mírném množství. V průměru má 20 cm, její listy jsou pevné, čistě zelené, růžice je široce otevřená. Rostla rovnoměrně po celou zimu, ve spodním patře uschlo několik listů.

 Tento exemplář trávil zimu sice v dobré společnosti, ale v zimní zahradě. Dochází zde k velkým výkyvům denních a nočních teplot: jakmile vysvitne slunce a doma není nikdo, kdo by otevřel větrání, teploty se pohybují mezi 20-30 °C. Za mrazivých nocí se teplota pohybuje v rozmezí 0-5 °C, po většinu dní bylo na zahradě kolem 10 °C. Vodu dostávala v malém množství jednou za 2-3 týdny. V průměru je o málo menší než výše uvedená kolegyně. Listy jsou v základu zelené, na koncích přecházejí do červena. Růžice je sevřenější, ovšem protkaná množstvím květních stonků a mladých “růžiček” – odnoží.

Závěr je očividný: drsnější podmínky vedou rostlinu k zachování rodu. Mohu prozradit i to, že pokojová echeverie za celé čtyři roky nevyhnala jedinou odnož, zatímco ta “zahradní” jich za rok poskytne si 20.

Samozřejmě ale záleží na tom, co preferujete: čistou a nenarušenou krásu a souměrnost? Nebo raději neuspořádanost, barvy a život?

Jarní sestřih vonného muškátu

Přezimujcí muškát vonný (Pelargonium graveolens) si nedá říci a roste i v zimě. Nedostatek světla ale způsobuje, že výhony jsou tenké, dlouhé, vytahují se k jedné straně a keřík se stává nevzhledným. Z toho důvodu je nejvyšší čas použít nůžky, zastavit zbytečné vysilování rostliny a připravit ji na novou sezónu.

Zimní výhony celé vyštipujeme, zdravé stonky sestřiháváme na 3-4 očka. Pozorně přitom sledujeme, kde se chystá vyrašit nový stonek a pomýšlíme na žádoucí tvar v budoucnu. Máme-li možnost umístit takto upravenou rostlinu na světlo a do mírného chladu, můžeme tak podpořit budoucí nasazení květů.

A co s ostříhanými výhony? Ani lístek nazmar!

Obsažené silice mají široký rozsah působení: posilují jistotu, zvyšují vnímavost, uklidňují. Mají též účinky protizánětlivé, protiinfekční, protikřečové, stimulují játra a slinivku, brání městnání míšního moku.

Sušené listy použijeme do potpourri, čerstvé třeba v následujícím jednoduchém receptu:

Exotický koláč s listy muškátu

(dávka do formy o průměru 26 cm)

400 g polohrubé mouky, 150 g strouhaného kokosu, 100 g moučkového cukru, čerstvá nastrouhaná kůra z 1/2 citrónu (chemicky neošetřeného), 250 ml tekutiny (pomerančový nebo ananasový džus, kokosové či jiné mléko), 2 vejce, 6 lžic oleje, 1/2 lžičky sody, špetka soli, 1 lžíce aromatické lihoviny (rum, koňak), 6-8 listů vonného muškátu, tuk a krupice na vymazání a vysypání formy.

Listy opláchneme a osušíme. Řapík (stonek) odřízneme v místě, kde se začíná dělit na žilnatinu listu – tím list povolí a půjde pěkně rozložit. Listy vložíme do vymazané a krupicí vysypané formy.

Všechny ingredience smícháme v jednolitou hmotu (není třeba šlehat), dle potřeby doplníme tekutinu tak, aby těsto bylo mírně tekuté. Lžící klademe těsto nejdříve na připravené listy, zbytek nalejeme do vzniklých mezer a zarovnáme. Pečeme dozlatova. Horké vyklopíme z formy a překvapíme všechny své blízké!

P.S.: Po upečení lze listy odstranit.

Listy vložíme do připravené formy.

Takto vypadá upečený koláč.