Echeverie a zimní snížení teploty

Echeverie jsou vděčnými a nenáročnými sukulenty, které krášlí naše byty na mnoho způsobů. Pokud jste před zimou váhali, zda je nechat na teplém místě nebo jim dopřát pokles teploty a domnělý odpočinek, pojďte se podívat, o co jste přišli, pokud jste zvolili jen jedno řešení.

Na obou obrázcích je Echeveria agavoides, zvaná též dužnatka agávovitá. Oba exempláře jsou čtyřleté, pocházejí z jedné matečné rostliny, rostou ve stejném substrátu a jsou shodně umístěny na jižní stranu bytu. Fotografie byly pořízeny na konci února.

 Tato krasavice se celou zimu vyhřívala na okenním parapetu v obývacím pokoji, přičemž pod parapetem je umístěno topení. Vodu dostávala jednou za týden a v mírném množství. V průměru má 20 cm, její listy jsou pevné, čistě zelené, růžice je široce otevřená. Rostla rovnoměrně po celou zimu, ve spodním patře uschlo několik listů.

 Tento exemplář trávil zimu sice v dobré společnosti, ale v zimní zahradě. Dochází zde k velkým výkyvům denních a nočních teplot: jakmile vysvitne slunce a doma není nikdo, kdo by otevřel větrání, teploty se pohybují mezi 20-30 °C. Za mrazivých nocí se teplota pohybuje v rozmezí 0-5 °C, po většinu dní bylo na zahradě kolem 10 °C. Vodu dostávala v malém množství jednou za 2-3 týdny. V průměru je o málo menší než výše uvedená kolegyně. Listy jsou v základu zelené, na koncích přecházejí do červena. Růžice je sevřenější, ovšem protkaná množstvím květních stonků a mladých “růžiček” – odnoží.

Závěr je očividný: drsnější podmínky vedou rostlinu k zachování rodu. Mohu prozradit i to, že pokojová echeverie za celé čtyři roky nevyhnala jedinou odnož, zatímco ta “zahradní” jich za rok poskytne si 20.

Samozřejmě ale záleží na tom, co preferujete: čistou a nenarušenou krásu a souměrnost? Nebo raději neuspořádanost, barvy a život?

Černý kardamom

Dostala jsem jej spolu s dalšími voňavými balíčky jako pozdrav z dalekých cest. A protože jsme rodina hravá, z předání dárku se stal poznávací kvíz. Přirozeně jsem nejdříve sáhla po těch balíčcích, kde jsem si byla jistá – mohla jsem se předvádět, ale zároveň získat čas: co to je, ty tmavohnědé svrasklé plody?!

Několikrát jsem nasála krásné zemité aroma se silným uzeným přídechem, mnula jsem plody v prstech a zkoumala, jestli se objeví pryskyřice, která byla ve vůni taky, ale nic. Moje představivost skončila u dobře naložených a ještě lépe vyuzených zvláštních švestiček. Dárci měli z mé neznalosti takovou radost, že ani nepočkali, až se dostanu dovnitř plodu: Kardamom! V tu chvíli jsem se i já rozzářila nad takovým darem.

Černým kardamomem (nebo také velkým nepálským kardamomem či indickým kardamomem) bývají nazývány plody amomu šídlovitého (Amomum subulatum). Ten roste ve východní části Himálaje a v Bengálsku a rozhodně nebývá používán jako náhražka kardamomu pravého (Elettaria cardamomum) – jejich chutě jsou totiž naprosto rozdílné. Semena amomu již kromě zmíněného uzeného nádechu mnohem výrazněji voní po kafru.

Vlevo kardamom pravý, vpravo amom šídlovitý alias černý kardamom

Jako pokojovka by se dal pěstovat stejně jako ostatní příbuzní z rodu zázvorovitých: v teple a při dostatečné vlhkosti. Je to rostlina hodně podobná zázvoru, pouze listy jsou širší a oddenek tenčí. Dorůstá do výšky 1-1,5 m, květy jsou bělavé. Plody mají po dozrání sytě červenou barvu, sušením hnědnou až černají.

V tradiční čínské medicíně se amom používá jako léčivo aromaticky přeměňující vlhkost; indikuje se při stagnaci čchi sleziny a žaludku, při průjmu a zvracení z prázdného chladu žaludku a sleziny a při těhotenském zvracení a neklidu plodu. Denní dávka by neměla překročit 3 g mletých semen.

Ajurvéda používá studený nálev ze semen amomu ke kloktání při zánětech v dutině ústní, v dávce 10-15 ml k pití při zažívacích potížích a anorexii. Pasta ze semen se používá na problematickou kůži (ekzémy či plísňová a houbová onemocnění), na čelo se přikládá při bolestech hlavy. Žvýkání semen pomáhá při nevolnosti a špatném dechu.

Nedoporučuje se užívání při překyselení žaludku.

V indické kuchyni je amom součástí směsí masala a tandoori. Používá se k přípravě dušených zeleninových i masových pokrmů, k luštěninám či do nakládané zeleniny. Lze přidat na začátku vaření celé tobolky, které před servírováním odstraníme, nebo před dokončením mletá semena.