Jak velký květináč?

Tato otázka zaznívala včera na Bylinkovém dni v muzeu, kdy si noví majitelé odnášeli své sazenice domů s rozhodnutím postarat se co nejlépe.

Ti, co mají zahrádku, tento problém neřeší. Domácím pěstitelům jsme se snažili popsat obvyklé vzezření vyrostlé rostliny (do výšky, spíše rozkladitá…) a upozorňovali jsme je na to, že velikostí květináče ovlivňují  růst, ale i tady platí, že všeho moc škodí.

Touha pěstitele po velkém vzrůstu a tudíž volba zbytečně velkého květináče může vést k nečekaným výsledkům. Některé rostliny si například vytvářejí jakési půdní mikroklima v určitém objemu zeminy či substrátu. Zemina, která je v květináči navíc, začne jakoby “kysnout” (kazit se) a následně poškodí samotnou rostlinu. To je například případ bobkového listu (vavřín vznešený, Laurus noblis). Ten navíc nemá rád časté přesazování, takže volba u něj je opravdu náročná. Oproti původní nádobě doporučujeme zvětšení tak o 2 cm v průměru.

Jiné druhy volí jinou taktiku: pokud jim poskytneme větší prostor v květináči, začnou tvořit více kořenů – pochopitelně na úkor zelené nadzemní části. To s oblibou dělá například zamiokulkas (Zamioculcas zamifolia; zmiňuji jej, i když nepatří mezi zdravé a jedlé pokojovky).

Co tedy zvolit? Pokojové rostliny (tedy ty, které by nám měly zdobit domácnost déle než rok), přesazujeme do nádob v průměru o 2-3 cm větších. Pokud jste si však přinesli sazenice bylin, které hodláte průběžně spotřebovávat a jejich růst pravděpodobně ukončí příchod zimy, pak bez obav zvolte nádobu větší. Na obrázku vidíte rozdíl v růstu brutnáku – oba vysazeny ve stejný den, stejná poloha, stejná péče. Pravda – ten větší ještě mohu podezřívat, že se těší z přítomnosti afrikánu… Na úvodním obrázku je kerblík, tentokrát bez podpůrných vlivů jiných rostlin :-))

Sazenice připraveny! (na Bylinkový den v muzeu)

Pochopila jsem, že vybrat sazenice, které mají opustit bezpečné zázemí Kotvičníkové farmy a vydat se na cestu do světa, je jako vypouštět děti… I když jich máte deset, u každého přemýšlíte, je-li na cestu již dostatečně zralé, kam se asi dostane a jaké lidi potká. Navíc – auto není nafukovací a prostory muzea také ne… Nicméně bedýnky jsou již připraveny a vy se můžete podívat, kterým kouskům se poštěstilo a budete si je moct již zítra přivlastnit na Bylinkovém dni v muzeu.

V nabídce budou tyto byliny:

agastache fenyklová, aksamitník (nepravá lékořice), aloisie trojlistá, andělika lékařská, angínovník čínský, arnika horská i americká, bakopa drobnolistá, bazalky, bukvice lékařská, buřina srdečník, celík zlatobýl, cibule ruská, česnek medvědí, divizna velkokvětá, eukalyptus citrónový, jestřabina lékařská, jirnice modrá, klanopraška čínská, komonice lékařská, kozinec blanitý, kozlík lékařský, krtičník hlíznatý, krvavec menší, libeček lékařský, olivová bylinka (svatolina), oman pravý, oregano řecké, parcha saflorová (maralí kořen), pazvonek chloupkatý, pažitka pravá, pelyněk brotan, pelyněk estragon, pelyněk pravý,  perila křovitá, petržel hladká i kudrnka, pupečník asijský, reveň lékařská, rozmarýn (mrazuodolný), řimbaba obecná, sibiřský ženšen (eleuterokok), smil italský (magi), spilant víceletý, sporýš šípovitý (verbena hastata), stevie sladká, šalvěj (broskvová, lyrata, muškátová), šišák bajkalský, štetka lesní, šťovík krvavý, talinum latnaté, třezalka tečkovaná, vitánie snodárná, vrbovka malokvětá, yzop lékařský, ženšen pětilistý.

Dále budou k mání tyto sazenice drobného ovoce: rybízy (bílý, černý, červený), angrešt (bílý, červený), maliny, borůvky, muchovníky, brusinky.

Tedy: přemýšlejte, připravujete seznamy a hlavně přijďte včas!