Naduť madagaskarská – nenáročná kuriozita

Naduť madagaskarská nebo také kalanchoe madagaskarská (Kalanchoe daigremontiana) je oblíbená pokojovka, která se v příhodných podmínkách stará o pokračování rodu zajímavým způsobem: na okraji listů vyrůstají viviparie, které jsou v suchu schopny přežít dlouhý čas.

Naduť je v zemi svého původu a v jižní Africe využívána v tradiční medicíně. Zevně působí jako antiseptikum, podporuje hojení ran a používá se také k zástavě krvácení.  Místní lékaři ji využívají i k léčbě závažných onemocnění, ovšem vzhledem k obsahu jedovatých bufadienolidů je v Evropě doporučeno použití pouze v homeopatickém ředění (z listů připravíme tinkturu a tu posléze ředíme – podrobný návod viz kniha). Homeopatický lékopis volí  naduť k léčbě funkčních poruch a zánětů orgánů látkové výměny, jako sedativum a jako analgetikum.

Pěstování je opravdu nenáročné: jedná se o sukulent, který bude prospívat v substrátu pro kaktusy a s minimální zálivkou. U zasazených viviparií je vhodné asi 10 dní udržovat substrát vlhký. Snese přímé slunce i radiátor. V zimě je vhodné mírné ochlazení (teplotu pod 5 °C už nesnáší dobře). V teplé místnosti bude vyhánět zbytečně vysoký stonek.

Tento exemplář strávil zimu při snížené teplotě: listy jsou holé (bez viviparií), ale rostlina je celkově silná a zdravá.

Viviparie se tvoří, pokud je rostlina v teple a suchu.

Citrusy využité beze zbytku

Možná jste také zaznamenali, že se objevuje více prodejců ovoce a zeleniny, kteří nabízejí citrusy bez chemického ošetření. Zpočátku může některé z nás odradit cena, ale troufám si říct, že srovnáváme nesrovnatelné.

Zatímco z chemicky ošetřených plodů zužitkujeme pouze dužinu (což třeba u citronu činí asi 1/3 hmotnosti), chemicky neošetřené plody můžeme zužitkovat celé. O rozdílu v chuti a aromatu netřeba pojednávat. Co je však důležitější, používání oplodí (kůry) a tuhé části dílků může výrazně přispět k posílení našeho zdraví – tradiční čínská medicína (TČM)  má v této oblasti tisícileté zkušenosti.

Citrusy tvoří v TČM velkou skupinu léčiv, která rozhýbávají čchi, tedy základní životní energii člověka. Posláním čchi je být v neustálém pohybu čtyřmi směry (nahoru, dolů, dovnitř a ven), a tak zajišťovat dynamiku životních procesů. Dojde-li někde ke stagnaci čchi, vzniká nemoc.

Čchi je spojována především s plícemi, játry, slezinou a žaludkem.  K projevům nerovnováhy patří dušnost, zahlenění, kašel, pocity stísněnosti, bolesti v oblasti jater, bolestivá menstruace, nadýmání, říhání, poruchy vylučování či zvracení.

A jak tedy zpracovávat jednotlivé části plodů, aby nám byly ku prospěchu?

Vnější kůru nejčastěji máčíme ve vodě, poté ji nakrájíme na tenké proužky a usušíme. Usušení, ba dokonce mírné opražení, vede ke snížení příliš vysušujících účinků. Denní dávka při léčbě je 3-5 g prášku denně (doporučujeme však poradit se s praktikem TČM). Určitě ale nic nepokazíme, pokud budeme mletou sušenou kůru používat např do pečiva, dezertů, při úpravě masa či do luštěninových polévek.

Výborným prostředkem na odhlenění je napařovaná či svařená vnitřní slupka jednotlivých dílků. Bývá zpravidla nahořklá, takže pokud nejsme příznivci hořkých nápojů, vaříme ji tak dlouho, až získáme “lektvar”, který požíváme po lžičkách.

Přimlouvám se tedy za nákup s rozvahou a 100% využívání citrusů. Tušíte, kolik kůry vyhodíme za rok v podobě odpadu?