Čas pro ananasovník

Zvyšující se teploty a dostatek světla jsou skvělými pomocníky při rozmnožování původně tropických rostlin. Využijme je tedy pro vysazení ananasovníku – je to celkem dobrodružný proces, na jehož konci lze získat hezkou pokojovku a dokonce i plod.

Nejjednodušším způsobem získání ananasovníku je řízkování – zpracujeme při něm vrchol, který odkrojíme ze zakoupeného plodu.

Při výběru ananasu dbáme na to, aby střední listy nebyly uhnilé či zaschlé. Zkoušku provedeme tak, že jeden lístek ze středu růžice se pokusíme povytáhnout; pokud povolí a list nám zůstane v ruce, není tento plod vhodný pro sázení.

Před zpracováním pro pochutnání je třeba odkrojit vrcholovou růžici – tak, aby pod listy bylo i několik mm tuhé středové dužiny. Růžici necháme jeden den zaschnout a poté ji vložíme do sklenice vody tak, aby byly ponořeny asi 2 mm. Takto ponecháme růžici asi 5 dní, přičemž každý den měníme vodu. V průběhu oněch pěti dní odstraňujeme zahnívající zbytky plodu, až zůstane růžice pouze se střední tuhou dření.

V tu chvíli je možné růžici položit na substrát. Přestože většina pěstitelů doporučuje písek (snížení možnosti zahnívání), musím říci, že se mi osvědčil i substrát pro kaktusy a sukulenty. Substrát udržujeme neustále vlhký, květináč umístíme na teplé místo a výsluní. Nepodléhejme panice, když stále pokračuje usychání původních listů. Během 2-3 týdnů začnou uprostřed rašit nové (viz obrázek).

Jak jsem uvedla, takto rychlého zakořenění dosáhneme pouze v tomto období. Jindy je třeba čekat i několik měsíců a zvyšuje se riziko napadení hnilobou nebo plísněmi.

Ananasovník má rád teplo a vlhko. Listovou růžici je vhodné rosit či zalévat, v žádném případě však nesmíme rosit v době kvetení. Nedostatek vlhkosti se projeví zasycháním konečků listů.

Přejeme hodně zdaru s ananasovými řízky 😀

Kapara trnitá a škola trpělivosti

Kapary zná většina z nás v podobě chutných nakládaných poupat – do pomazánek, omáček či jen tak k masu a zelenině. My však nedáme na kaparu trnitou (Capparis spinoza) dopustit ani jako na pokojovou rostlinu. Její stříbrošedé listy jsou velmi ozdobné a něžné smetanové květy s fialovými tyčinkami rychle pomíjivé (dopoledne vykvete, odpoledne uvadá).

Množení jsme doporučovaly řízkováním, neboť výsev je dosti náročný. Teď se však můžeme podělit o radost – Štěpánce po dvou měsících čekání (a neustálém vytápění na 22 °C) vyrašil nový výhonek ze semínka. Doufejme, že brzy se k němu přidají další odvážlivci!

A proč jsme kaparu zařadily do naší knihy? Protože kromě toho, že je krásná a chutná, tak je také zdravá. Využívat se dají nejen pupeny, ale i plody, listy a větvičky. Obsahuje množství flavonoidů – zejména rutin (ano, to je ten, co zpevňuje cévy) a kvercetin (velmi účinný antioxidant). V plodech jsou obsaženy také esenciální mastné kyseliny a vitamin E.

Jak kaparu užívat? Žvýkání plodů se semeny ulevuje od bolesti zubů. Odvar z kůry nebo větviček se používá při kašli, astmatu, ochrnutí a revmatu. Lihový výtažek (tinktura) posiluje imunitu, odvary a nálevy jsou vhodné k ochraně a posílení funkce jater, snižování cholesterolu a cukru v krvi a snížení zánětlivých bolestí. Účinná dávka je 6 g sušené drogy denně.