Publikováno

Citrusy využité beze zbytku

Možná jste také zaznamenali, že se objevuje více prodejců ovoce a zeleniny, kteří nabízejí citrusy bez chemického ošetření. Zpočátku může některé z nás odradit cena, ale troufám si říct, že srovnáváme nesrovnatelné.

Zatímco z chemicky ošetřených plodů zužitkujeme pouze dužinu (což třeba u citronu činí asi 1/3 hmotnosti), chemicky neošetřené plody můžeme zužitkovat celé. O rozdílu v chuti a aromatu netřeba pojednávat. Co je však důležitější, používání oplodí (kůry) a tuhé části dílků může výrazně přispět k posílení našeho zdraví – tradiční čínská medicína (TČM)  má v této oblasti tisícileté zkušenosti.

Citrusy tvoří v TČM velkou skupinu léčiv, která rozhýbávají čchi, tedy základní životní energii člověka. Posláním čchi je být v neustálém pohybu čtyřmi směry (nahoru, dolů, dovnitř a ven), a tak zajišťovat dynamiku životních procesů. Dojde-li někde ke stagnaci čchi, vzniká nemoc.

Čchi je spojována především s plícemi, játry, slezinou a žaludkem.  K projevům nerovnováhy patří dušnost, zahlenění, kašel, pocity stísněnosti, bolesti v oblasti jater, bolestivá menstruace, nadýmání, říhání, poruchy vylučování či zvracení.

A jak tedy zpracovávat jednotlivé části plodů, aby nám byly ku prospěchu?

Vnější kůru nejčastěji máčíme ve vodě, poté ji nakrájíme na tenké proužky a usušíme. Usušení, ba dokonce mírné opražení, vede ke snížení příliš vysušujících účinků. Denní dávka při léčbě je 3-5 g prášku denně (doporučujeme však poradit se s praktikem TČM). Určitě ale nic nepokazíme, pokud budeme mletou sušenou kůru používat např do pečiva, dezertů, při úpravě masa či do luštěninových polévek.

Výborným prostředkem na odhlenění je napařovaná či svařená vnitřní slupka jednotlivých dílků. Bývá zpravidla nahořklá, takže pokud nejsme příznivci hořkých nápojů, vaříme ji tak dlouho, až získáme “lektvar”, který požíváme po lžičkách.

Přimlouvám se tedy za nákup s rozvahou a 100% využívání citrusů. Tušíte, kolik kůry vyhodíme za rok v podobě odpadu?

Publikováno

Černý kardamom

Dostala jsem jej spolu s dalšími voňavými balíčky jako pozdrav z dalekých cest. A protože jsme rodina hravá, z předání dárku se stal poznávací kvíz. Přirozeně jsem nejdříve sáhla po těch balíčcích, kde jsem si byla jistá – mohla jsem se předvádět, ale zároveň získat čas: co to je, ty tmavohnědé svrasklé plody?!

Několikrát jsem nasála krásné zemité aroma se silným uzeným přídechem, mnula jsem plody v prstech a zkoumala, jestli se objeví pryskyřice, která byla ve vůni taky, ale nic. Moje představivost skončila u dobře naložených a ještě lépe vyuzených zvláštních švestiček. Dárci měli z mé neznalosti takovou radost, že ani nepočkali, až se dostanu dovnitř plodu: Kardamom! V tu chvíli jsem se i já rozzářila nad takovým darem.

Černým kardamomem (nebo také velkým nepálským kardamomem či indickým kardamomem) bývají nazývány plody amomu šídlovitého (Amomum subulatum). Ten roste ve východní části Himálaje a v Bengálsku a rozhodně nebývá používán jako náhražka kardamomu pravého (Elettaria cardamomum) – jejich chutě jsou totiž naprosto rozdílné. Semena amomu již kromě zmíněného uzeného nádechu mnohem výrazněji voní po kafru.

Vlevo kardamom pravý, vpravo amom šídlovitý alias černý kardamom

Jako pokojovka by se dal pěstovat stejně jako ostatní příbuzní z rodu zázvorovitých: v teple a při dostatečné vlhkosti. Je to rostlina hodně podobná zázvoru, pouze listy jsou širší a oddenek tenčí. Dorůstá do výšky 1-1,5 m, květy jsou bělavé. Plody mají po dozrání sytě červenou barvu, sušením hnědnou až černají.

V tradiční čínské medicíně se amom používá jako léčivo aromaticky přeměňující vlhkost; indikuje se při stagnaci čchi sleziny a žaludku, při průjmu a zvracení z prázdného chladu žaludku a sleziny a při těhotenském zvracení a neklidu plodu. Denní dávka by neměla překročit 3 g mletých semen.

Ajurvéda používá studený nálev ze semen amomu ke kloktání při zánětech v dutině ústní, v dávce 10-15 ml k pití při zažívacích potížích a anorexii. Pasta ze semen se používá na problematickou kůži (ekzémy či plísňová a houbová onemocnění), na čelo se přikládá při bolestech hlavy. Žvýkání semen pomáhá při nevolnosti a špatném dechu.

Nedoporučuje se užívání při překyselení žaludku.

V indické kuchyni je amom součástí směsí masala a tandoori. Používá se k přípravě dušených zeleninových i masových pokrmů, k luštěninám či do nakládané zeleniny. Lze přidat na začátku vaření celé tobolky, které před servírováním odstraníme, nebo před dokončením mletá semena.