Pokojovky, které uleví od projevů alergie

Pylová sezóna je neodvratně tady, proto se v dnešním příspěvku podíváme po pokojovkách, které jsou schopny zmírnit alergické projevy jako pálení kůže, očí,  zvýšené slzení, senná rýma či astma.

Věřte-nevěřte, ale z pokojovek, kterými jsme se zabývaly, působí jako  antihistaminikum africká kopřiva (Plectranthus scutellarioides či Coleus blumei). Tato kráska původem ze západní Afriky je v tradiční medicíně, ale i v ajurvédě, využívána při stavech únavy a vyčerpání (které, bohužel, alergii doprovázejí), ale také při senné rýmě, astmatu, otocích a pálení. Používá se ve formě nálevu z čerstvých listů, případně lze vylisovat čerstvou šťávu. Na oči aplikujeme nálev ve formě obkladu.

K rychlé úlevě od pálení lze použít dužnatku agávovitou (Echeveria agavoides), případně jiné druhy echeverií. Ostrým nožem odřízneme jeden ze spodních listů, podélně jej rozkrojíme a potíráme postiženou kůži a okolí nosu a očí.

Všem alergikům přeji, aby nepohoda ustala co nejdříve!

 

Citrusy využité beze zbytku

Možná jste také zaznamenali, že se objevuje více prodejců ovoce a zeleniny, kteří nabízejí citrusy bez chemického ošetření. Zpočátku může některé z nás odradit cena, ale troufám si říct, že srovnáváme nesrovnatelné.

Zatímco z chemicky ošetřených plodů zužitkujeme pouze dužinu (což třeba u citronu činí asi 1/3 hmotnosti), chemicky neošetřené plody můžeme zužitkovat celé. O rozdílu v chuti a aromatu netřeba pojednávat. Co je však důležitější, používání oplodí (kůry) a tuhé části dílků může výrazně přispět k posílení našeho zdraví – tradiční čínská medicína (TČM)  má v této oblasti tisícileté zkušenosti.

Citrusy tvoří v TČM velkou skupinu léčiv, která rozhýbávají čchi, tedy základní životní energii člověka. Posláním čchi je být v neustálém pohybu čtyřmi směry (nahoru, dolů, dovnitř a ven), a tak zajišťovat dynamiku životních procesů. Dojde-li někde ke stagnaci čchi, vzniká nemoc.

Čchi je spojována především s plícemi, játry, slezinou a žaludkem.  K projevům nerovnováhy patří dušnost, zahlenění, kašel, pocity stísněnosti, bolesti v oblasti jater, bolestivá menstruace, nadýmání, říhání, poruchy vylučování či zvracení.

A jak tedy zpracovávat jednotlivé části plodů, aby nám byly ku prospěchu?

Vnější kůru nejčastěji máčíme ve vodě, poté ji nakrájíme na tenké proužky a usušíme. Usušení, ba dokonce mírné opražení, vede ke snížení příliš vysušujících účinků. Denní dávka při léčbě je 3-5 g prášku denně (doporučujeme však poradit se s praktikem TČM). Určitě ale nic nepokazíme, pokud budeme mletou sušenou kůru používat např do pečiva, dezertů, při úpravě masa či do luštěninových polévek.

Výborným prostředkem na odhlenění je napařovaná či svařená vnitřní slupka jednotlivých dílků. Bývá zpravidla nahořklá, takže pokud nejsme příznivci hořkých nápojů, vaříme ji tak dlouho, až získáme “lektvar”, který požíváme po lžičkách.

Přimlouvám se tedy za nákup s rozvahou a 100% využívání citrusů. Tušíte, kolik kůry vyhodíme za rok v podobě odpadu?