Velikonoční nádivka

Na přípravu velikonoční nádivky se těším víc, než na přípravu vánočního salátu: nádivka totiž poskytuje daleko víc prostoru k tvoření a experimentování. Také skutečnost, že se peče pokaždé jindy, a tudíž jsou dostupné jiné suroviny, je úžasná – nikdy nevyrobíte stejnou nádivku. A což teprve až se podíváme na to, jaké pokojovky můžeme pro přípravu použít!

Velikonoční nádivka (vhodná pro vegetariány)

Potřebujeme: dvojnásobný počet rohlíků, než je počet strávníků (1 strávník = 2 rohlíky), stejný počet vajec, jako je počet strávníků (1 strávník = 1 vejce), zeleninový vývar (mrkev, celer, petržel, cibule, česnek, bobkový list, libeček) nebo bujón, stejně velkou hromádku zelených natí jako je hromádka na kostky nakrájených rohlíků, svazek naťové cibule nebo pórek (klidně oboje), sůl, pepř, strouhaný muškátový oříšek, olej nebo máslo, tuk na vymazání a strouhanku na vysypání pekáče či formy.

Z uvedené zeleniny a koření připravíme vývar. Nakrájenou cibulku nebo pórek na troše oleje nebo másla lehce osmahneme. Pestrou směs natí řádně opláchneme, osušíme, nakrájíme na drobno a vložíme do velké mísy spolu s cibulkou či pórkem. Rohlíky nakrájíme na kostičky a přidáme do mísy. Zalejeme horkým vývarem a po 5 minutách promícháme. Všechny rohlíky by měly být navlhlé – pokud nejsou, přidáme trochu horké vody. Dle potřeby osolíme, ochutíme pepřem a muškátovým oříškem, přidáme žloutky a opět řádně promícháme. Z bílků ušleháme sníh, který lehce zapracujeme do připravené směsi. Vložíme do pekáče a dozlatova zapečeme. Povrch po upečení potřeme máslem.

Nejsou-li k dispozici čerstvé kopřivy (jako letos…), bez obav je můžeme nahradit sušenými.

Verze pro masojedlíky a tradicionalisty:

Místo zeleninového vývaru použijte masový vývar – ideálně z uzených žeber (maso z nich obrané samozřejmě přidáme do nádivky) nebo prorostlejšího uzeného.

Verze pro pěstitele pokojovek:

Do velikonoční nádivky se nabízejí k využití tyto listy a stonky: čínská pažitka, argentinská, jamajská či indiánská máta, listy galgánu, kurkumy, kardamomu, maraby či zázvoru, pupečník, gynostema (ženšen pětilistý), smil (v menším množství), touleň, hortenzie, marsilka, myrta, bazalka, vietnamský koriandr, thajský pepřovník, rýmovník, rdesno, rozmarýn, houbová bylina, talinum.

Směle testujte a v pohodě si užijte svátečních dnů!

Černý kardamom

Dostala jsem jej spolu s dalšími voňavými balíčky jako pozdrav z dalekých cest. A protože jsme rodina hravá, z předání dárku se stal poznávací kvíz. Přirozeně jsem nejdříve sáhla po těch balíčcích, kde jsem si byla jistá – mohla jsem se předvádět, ale zároveň získat čas: co to je, ty tmavohnědé svrasklé plody?!

Několikrát jsem nasála krásné zemité aroma se silným uzeným přídechem, mnula jsem plody v prstech a zkoumala, jestli se objeví pryskyřice, která byla ve vůni taky, ale nic. Moje představivost skončila u dobře naložených a ještě lépe vyuzených zvláštních švestiček. Dárci měli z mé neznalosti takovou radost, že ani nepočkali, až se dostanu dovnitř plodu: Kardamom! V tu chvíli jsem se i já rozzářila nad takovým darem.

Černým kardamomem (nebo také velkým nepálským kardamomem či indickým kardamomem) bývají nazývány plody amomu šídlovitého (Amomum subulatum). Ten roste ve východní části Himálaje a v Bengálsku a rozhodně nebývá používán jako náhražka kardamomu pravého (Elettaria cardamomum) – jejich chutě jsou totiž naprosto rozdílné. Semena amomu již kromě zmíněného uzeného nádechu mnohem výrazněji voní po kafru.

Vlevo kardamom pravý, vpravo amom šídlovitý alias černý kardamom

Jako pokojovka by se dal pěstovat stejně jako ostatní příbuzní z rodu zázvorovitých: v teple a při dostatečné vlhkosti. Je to rostlina hodně podobná zázvoru, pouze listy jsou širší a oddenek tenčí. Dorůstá do výšky 1-1,5 m, květy jsou bělavé. Plody mají po dozrání sytě červenou barvu, sušením hnědnou až černají.

V tradiční čínské medicíně se amom používá jako léčivo aromaticky přeměňující vlhkost; indikuje se při stagnaci čchi sleziny a žaludku, při průjmu a zvracení z prázdného chladu žaludku a sleziny a při těhotenském zvracení a neklidu plodu. Denní dávka by neměla překročit 3 g mletých semen.

Ajurvéda používá studený nálev ze semen amomu ke kloktání při zánětech v dutině ústní, v dávce 10-15 ml k pití při zažívacích potížích a anorexii. Pasta ze semen se používá na problematickou kůži (ekzémy či plísňová a houbová onemocnění), na čelo se přikládá při bolestech hlavy. Žvýkání semen pomáhá při nevolnosti a špatném dechu.

Nedoporučuje se užívání při překyselení žaludku.

V indické kuchyni je amom součástí směsí masala a tandoori. Používá se k přípravě dušených zeleninových i masových pokrmů, k luštěninám či do nakládané zeleniny. Lze přidat na začátku vaření celé tobolky, které před servírováním odstraníme, nebo před dokončením mletá semena.