Nečekaná sklizeň kurkumy

V létě loňského roku jsem (upřímně řečeno – pro potřebu získání fotek do knihy) zasadila tři kousky kurkumy dlouhé (Curcuma longa). Za tepla a vydatné zálivky poměrně brzy vyrašily první listy a záhy byla doma další hezká pokojovka. V zimě jsem ji ponechala na parapetu směrem na jih, ovšem bylo vidět, že suchý vzduch (blízkost radiátoru) jí moc nesvědčí. Překvapivě rostla celou zimu, v únoru však začaly konečky listů zasychat a přírůstek se neobjevil žádný. Dnes jsem se tedy rozhodla porozumět zastavení růstu: spolu se mnou tak můžete být svědky naší první sklizně kurkumy.

Důvodem jejího strádání nebylo nic jiného než malá nádoba. Školácká chyba. Trochu jsem předpokládala, že přírůstek bude obdobný jako u zázvoru (tedy pomalý), ale chyba lávky. Kořeny, oddenky i nové hlízy vyplnily celý prostor květináče, přičemž drenáž (keramzit) se snažily vytlačit i dírkami na odtok vody. No, omluvila jsem se jí. Nic jiného už se dělat nedalo.

Ke spotřebě jsou vhodné vlastně všechny části kromě kořenů (poznáte je spolehlivě, na řezu nejsou žluté a postrádají typické aroma). Na dalším obrázku jsou nahoře obvykle užívané oddenky (velmi aromatické), vlevo dole hlíza, ze kterého vyrůstají směrem nahoru listy, směrem dolů kořínky, oddenky a na konce některých kořenů nové hlízy (vpravo dole). V prostorném květináči by z těchto hlíz vyrostli nové rostliny.  Spotřebovat můžete i stonky a listy – použijte je jako zeleninu do polévky.

K novému zasazení jsou vhodné buď oddenky, na nichž se tvoří očka, anebo právě nové hlízy.

Látky obsažené v kurkumě mají hlavně protizánětlivé účinky – pomáhají např, při revmatismu, ale také při zhoubných bujeních. Podporuje trávení a zdraví celého trávícího traktu.

 

Citrusy využité beze zbytku

Možná jste také zaznamenali, že se objevuje více prodejců ovoce a zeleniny, kteří nabízejí citrusy bez chemického ošetření. Zpočátku může některé z nás odradit cena, ale troufám si říct, že srovnáváme nesrovnatelné.

Zatímco z chemicky ošetřených plodů zužitkujeme pouze dužinu (což třeba u citronu činí asi 1/3 hmotnosti), chemicky neošetřené plody můžeme zužitkovat celé. O rozdílu v chuti a aromatu netřeba pojednávat. Co je však důležitější, používání oplodí (kůry) a tuhé části dílků může výrazně přispět k posílení našeho zdraví – tradiční čínská medicína (TČM)  má v této oblasti tisícileté zkušenosti.

Citrusy tvoří v TČM velkou skupinu léčiv, která rozhýbávají čchi, tedy základní životní energii člověka. Posláním čchi je být v neustálém pohybu čtyřmi směry (nahoru, dolů, dovnitř a ven), a tak zajišťovat dynamiku životních procesů. Dojde-li někde ke stagnaci čchi, vzniká nemoc.

Čchi je spojována především s plícemi, játry, slezinou a žaludkem.  K projevům nerovnováhy patří dušnost, zahlenění, kašel, pocity stísněnosti, bolesti v oblasti jater, bolestivá menstruace, nadýmání, říhání, poruchy vylučování či zvracení.

A jak tedy zpracovávat jednotlivé části plodů, aby nám byly ku prospěchu?

Vnější kůru nejčastěji máčíme ve vodě, poté ji nakrájíme na tenké proužky a usušíme. Usušení, ba dokonce mírné opražení, vede ke snížení příliš vysušujících účinků. Denní dávka při léčbě je 3-5 g prášku denně (doporučujeme však poradit se s praktikem TČM). Určitě ale nic nepokazíme, pokud budeme mletou sušenou kůru používat např do pečiva, dezertů, při úpravě masa či do luštěninových polévek.

Výborným prostředkem na odhlenění je napařovaná či svařená vnitřní slupka jednotlivých dílků. Bývá zpravidla nahořklá, takže pokud nejsme příznivci hořkých nápojů, vaříme ji tak dlouho, až získáme “lektvar”, který požíváme po lžičkách.

Přimlouvám se tedy za nákup s rozvahou a 100% využívání citrusů. Tušíte, kolik kůry vyhodíme za rok v podobě odpadu?