Jaká bude nadcházející zima?

Těžko říct. Ze všech nejmíň to asi vědí meteorologové, protože od té doby, co jim do práce mluví klimatologové, nedá se jim věřit ani příjmení. Ornitologové se v názorech rozcházejí, včelaři řeší více zdražení medu než chování včel. Abych se mohla alespoň něčeho chytit, vsadila jsem letos na pranostiku: když na Uršulu větr duje, tuhou zimu ohlašuje. A jelikož na Uršulu tady řádil vichr a v půlce republiky nešel proud a nejezdily vlaky… v nejhorším případě ověřím její pravdivost.

Zleva: pačule, kardamom, kurkuma

Prakticky to pro mne znamená to, že některé z léčivých pokojovek, které jsem vloni potrápila ve skleníku (kolem 5 °C), putují letos domů. Nízkou teplotu těžko zvládá rodina Plectranthus (rýmovník, migrénovník, africká kopřiva) a také citrónová tráva (Cymbopogon citratus) a aloe pravá (Aloe vera), na rozdíl od aloe stromkovité (Aloe arborescens), které nižší teploty zřejmě nevadí. Z nových přírůstků, u kterých nechci riskovat, musím zmínit pačuli obecnou (Pogostemon cablin) a kardamom (Elettaria cardamomum).

V našem malém 2+kk jsem musela najít vhodné klimatické zóny: jasně daná je koupelna – tu alespoň při koupání proměňujeme v tropický deštný prales. V ložnici panuje zimní období subtropického pásma a v kuchyni střídáme tropické horské pásmo s tropickou pouští – kamna nám v tom vydatně pomáhají. Jen pro upřesnění – to vše je na 36 čtverečních metrech.

Citrónová tráva za svítání

A pokud bude zima opravdu tuhá, do skleníku budu chodit třeba dýchat, aby to ty ostatní statečné pokojovky zvládly tak, jak už to zvládly 3 zimy. A budu myslet na to, že zima je obdobím klidu i pro nás. Klidu, ve kterém rostliny i lidé mají sbírat síly pro další rok života.

Očista organismu s pokojovkami

Konec zimy a počátek jara je tradičně spojován s očistou: v křesťanské tradici je vyjádřena časem masopustu a požíváním všeho zeleného, co v přírodě raší. Podle tradiční čínské medicíny je toto období náročné zejména pro játra a žlučník – orgány, které hrají v očistě klíčovou roli a které je třeba posilovat.

Podle účinků budeme vyhledávat rostliny, které celkově podporují trávení (digestiva), dále pak ty, které můžeme použít k ochraně jater (hepatoprotektiva), podpoře tvorby žluči (cholagoga) a v neposlední řadě také na ty, které snižují hladinu kyseliny močové v krvi (antiuratika)

Které pokojovky nám mohou být v tomto procesu vhodnými pomocníky?

Z těch, které můžeme získat z květináče (a rovnou tak provedeme omlazující řez), jsou to rozmarýn (Rosmarinus officinalis), smil (Helichrysum arenarium), myrta (Myrtus communis), vavřín (Laurus nobilis), bazalka (Ocimum tenuiflorum), argentinská máta (Aloysia polystachya), jamajská máta (Clinopodium vimineum), ale také rýmovník (Plectranthus argentatum) a africká kopřiva (Plectranthus scutellarioides).

Tento rozmarýn vytrvale odmítá uznat zimu a každoročně od prosince do března kvete.

Pár listů lze odebrat i z pandánu (Pandanus amaryllifolius) či marsilky (Marsilea quadrifolia),

Z loňského sběru je čas využít sušené či zpracované listy moringy (Moringa oleifera), gynostemy (Gynostemma pentaphyllum), muraji (Murraya koenigii).

Z kořenů, oddenků a hlíz nám mohou pomoci všechny, které tvoří základ mnoha asijských kuchyní: galgán (Alpinia officinarum), kurkuma (Curcuma longa), zázvor (Zingiber officinale) a maraba (Kaempferia galanga). I když jsme zatím nesklidili vlastní úrodu, neváhejme tato koření nakoupit a hojně používat.

To platí i pro plody – kardamom (Elettaria cardamomum) a citrusy a jejich kůra (Citrus) by neměly chybět v jídle či nápoji ani jeden den!