Velikonoční nádivka

Na přípravu velikonoční nádivky se těším víc, než na přípravu vánočního salátu: nádivka totiž poskytuje daleko víc prostoru k tvoření a experimentování. Také skutečnost, že se peče pokaždé jindy, a tudíž jsou dostupné jiné suroviny, je úžasná – nikdy nevyrobíte stejnou nádivku. A což teprve až se podíváme na to, jaké pokojovky můžeme pro přípravu použít!

Velikonoční nádivka (vhodná pro vegetariány)

Potřebujeme: dvojnásobný počet rohlíků, než je počet strávníků (1 strávník = 2 rohlíky), stejný počet vajec, jako je počet strávníků (1 strávník = 1 vejce), zeleninový vývar (mrkev, celer, petržel, cibule, česnek, bobkový list, libeček) nebo bujón, stejně velkou hromádku zelených natí jako je hromádka na kostky nakrájených rohlíků, svazek naťové cibule nebo pórek (klidně oboje), sůl, pepř, strouhaný muškátový oříšek, olej nebo máslo, tuk na vymazání a strouhanku na vysypání pekáče či formy.

Z uvedené zeleniny a koření připravíme vývar. Nakrájenou cibulku nebo pórek na troše oleje nebo másla lehce osmahneme. Pestrou směs natí řádně opláchneme, osušíme, nakrájíme na drobno a vložíme do velké mísy spolu s cibulkou či pórkem. Rohlíky nakrájíme na kostičky a přidáme do mísy. Zalejeme horkým vývarem a po 5 minutách promícháme. Všechny rohlíky by měly být navlhlé – pokud nejsou, přidáme trochu horké vody. Dle potřeby osolíme, ochutíme pepřem a muškátovým oříškem, přidáme žloutky a opět řádně promícháme. Z bílků ušleháme sníh, který lehce zapracujeme do připravené směsi. Vložíme do pekáče a dozlatova zapečeme. Povrch po upečení potřeme máslem.

Nejsou-li k dispozici čerstvé kopřivy (jako letos…), bez obav je můžeme nahradit sušenými.

Verze pro masojedlíky a tradicionalisty:

Místo zeleninového vývaru použijte masový vývar – ideálně z uzených žeber (maso z nich obrané samozřejmě přidáme do nádivky) nebo prorostlejšího uzeného.

Verze pro pěstitele pokojovek:

Do velikonoční nádivky se nabízejí k využití tyto listy a stonky: čínská pažitka, argentinská, jamajská či indiánská máta, listy galgánu, kurkumy, kardamomu, maraby či zázvoru, pupečník, gynostema (ženšen pětilistý), smil (v menším množství), touleň, hortenzie, marsilka, myrta, bazalka, vietnamský koriandr, thajský pepřovník, rýmovník, rdesno, rozmarýn, houbová bylina, talinum.

Směle testujte a v pohodě si užijte svátečních dnů!

Pokojovky k celkovému vyladění organismu

Konec zimy v kombinaci s pracovním vytížením, které musí naše tělo zvládat, vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost celkovému stavu organismu. Bohužel jsme si až příliš navykli ignorovat či “přebíjet” únavu, která je prvním signálem toho, že nevěnujeme dost času regeneraci. Při dlouhodobém přehlížení tohoto základního příznaku nerovnováhy může dojít v těle k poruchám, jejichž odstraňování je mnohdy náročné, někdy až nemožné.

Přijměme tedy prevenci za svůj postoj. Jsme-li unaveni, odpočívejme. A podpořme tělo vším, co máme k dispozici.

Mezi pokojovými rostlinami najdeme několik druhů, které mohou podpořit celkové vyladění organismu.

Rostliny, které mají schopnost tlumit dopady dlouhodobého stresu, nazýváme adaptogeny. Z pokojovek vykazují takové účinky například bakopa (zvaná též brahmi, lat. Bacopa monnieri), pupečník (též gotukola, lat. Centella asiatica), kostus (Costus speciosus), gynostema (nesprávně nazývaná pětilistý ženšen, jinak též jiaogulan, lat. Gynostemma pentaphyllum) a talinum (nesprávně též korejský ženšen, lat. Talinum paniculatum).

Všechny uvedené rostliny samozřejmě nejlépe prospívají venku, ale v našich klimatických podmínkách bohužel zimu nepřežijí. Na jaře proto obvykle vyséváme nové nebo pořizujeme sazenice.

Dají se ovšem přechovat v bytě jako pokojovky; musíme ovšem počítat s tím, že mají období klidu. Přírůstek zelené hmoty je minimální, podzemní části nevybíráme. V tomto čase však již můžeme odebírat a sázet odnože nebo zmlazovat. Je tedy jasné, že na jarní podporu musíme myslet na vrcholu sezóny, kdy z rostlin připravujeme např. tinktury – k použití právě na začátku jara či kdykoli, kdy je potřeba.

Pokud se u vašeho pupečníku či gynostemy objevily při přezimování v bytě dlouhé šlahouny s řídkým olistěním, pak je čas je právě teď sestřihnout. Silnější jedince s nody použijeme k řízkování, ty slabší dobře poslouží v čaji či ovocno-zeleninovém koktejlu.

Pupečník v blízkosti radiátoru nevytváří růžice listů, ale dlouhé a málo olistěné šlahouny.

Z dalších pokojovek, které nám mohou dobře posloužit k celkovému vyladění, zmiňme alespoň aloe vera, angínovník (Belamcanda chinensis), kalisii (Callisia fragrans), citrusy, citrónovou trávu (Cymbopogon citratus), hortenzii (Hydrangea macrophylla subsp. Serrata), jasmíny (Jasminum), pandán (Pandanus amaryllifolius), muškát (Pelargonium graveolens) či rozmarýn (Rosmarinus officinalis).

A pokud jsme sbírali v loňském roce úrodu (nebo dobře nakoupili), připravujeme čaje z aloisie (Aloysia citriodora), právenky (Andrographis paniculata), punarnavy (Boerhavia diffusa), cedronely (Cedronella canariensis) a ibišku (Hibiscus sabdarifa). Jako koření využívejme zejména kardamom (Elettaria cardamomum), posvátnou bazalku (Ocimum tenuiflorum) a sečuánský pepř (Zanthoxylum piperitum). A nezapomeňme zdobit zelenou natí čínské pažitky (Allium tuberosum)!