Jaká bude nadcházející zima?

Těžko říct. Ze všech nejmíň to asi vědí meteorologové, protože od té doby, co jim do práce mluví klimatologové, nedá se jim věřit ani příjmení. Ornitologové se v názorech rozcházejí, včelaři řeší více zdražení medu než chování včel. Abych se mohla alespoň něčeho chytit, vsadila jsem letos na pranostiku: když na Uršulu větr duje, tuhou zimu ohlašuje. A jelikož na Uršulu tady řádil vichr a v půlce republiky nešel proud a nejezdily vlaky… v nejhorším případě ověřím její pravdivost.

Zleva: pačule, kardamom, kurkuma

Prakticky to pro mne znamená to, že některé z léčivých pokojovek, které jsem vloni potrápila ve skleníku (kolem 5 °C), putují letos domů. Nízkou teplotu těžko zvládá rodina Plectranthus (rýmovník, migrénovník, africká kopřiva) a také citrónová tráva (Cymbopogon citratus) a aloe pravá (Aloe vera), na rozdíl od aloe stromkovité (Aloe arborescens), které nižší teploty zřejmě nevadí. Z nových přírůstků, u kterých nechci riskovat, musím zmínit pačuli obecnou (Pogostemon cablin) a kardamom (Elettaria cardamomum).

V našem malém 2+kk jsem musela najít vhodné klimatické zóny: jasně daná je koupelna – tu alespoň při koupání proměňujeme v tropický deštný prales. V ložnici panuje zimní období subtropického pásma a v kuchyni střídáme tropické horské pásmo s tropickou pouští – kamna nám v tom vydatně pomáhají. Jen pro upřesnění – to vše je na 36 čtverečních metrech.

Citrónová tráva za svítání

A pokud bude zima opravdu tuhá, do skleníku budu chodit třeba dýchat, aby to ty ostatní statečné pokojovky zvládly tak, jak už to zvládly 3 zimy. A budu myslet na to, že zima je obdobím klidu i pro nás. Klidu, ve kterém rostliny i lidé mají sbírat síly pro další rok života.

Pokojovky k celkovému vyladění organismu

Konec zimy v kombinaci s pracovním vytížením, které musí naše tělo zvládat, vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost celkovému stavu organismu. Bohužel jsme si až příliš navykli ignorovat či “přebíjet” únavu, která je prvním signálem toho, že nevěnujeme dost času regeneraci. Při dlouhodobém přehlížení tohoto základního příznaku nerovnováhy může dojít v těle k poruchám, jejichž odstraňování je mnohdy náročné, někdy až nemožné.

Přijměme tedy prevenci za svůj postoj. Jsme-li unaveni, odpočívejme. A podpořme tělo vším, co máme k dispozici.

Mezi pokojovými rostlinami najdeme několik druhů, které mohou podpořit celkové vyladění organismu.

Rostliny, které mají schopnost tlumit dopady dlouhodobého stresu, nazýváme adaptogeny. Z pokojovek vykazují takové účinky například bakopa (zvaná též brahmi, lat. Bacopa monnieri), pupečník (též gotukola, lat. Centella asiatica), kostus (Costus speciosus), gynostema (nesprávně nazývaná pětilistý ženšen, jinak též jiaogulan, lat. Gynostemma pentaphyllum) a talinum (nesprávně též korejský ženšen, lat. Talinum paniculatum).

Všechny uvedené rostliny samozřejmě nejlépe prospívají venku, ale v našich klimatických podmínkách bohužel zimu nepřežijí. Na jaře proto obvykle vyséváme nové nebo pořizujeme sazenice.

Dají se ovšem přechovat v bytě jako pokojovky; musíme ovšem počítat s tím, že mají období klidu. Přírůstek zelené hmoty je minimální, podzemní části nevybíráme. V tomto čase však již můžeme odebírat a sázet odnože nebo zmlazovat. Je tedy jasné, že na jarní podporu musíme myslet na vrcholu sezóny, kdy z rostlin připravujeme např. tinktury – k použití právě na začátku jara či kdykoli, kdy je potřeba.

Pokud se u vašeho pupečníku či gynostemy objevily při přezimování v bytě dlouhé šlahouny s řídkým olistěním, pak je čas je právě teď sestřihnout. Silnější jedince s nody použijeme k řízkování, ty slabší dobře poslouží v čaji či ovocno-zeleninovém koktejlu.

Pupečník v blízkosti radiátoru nevytváří růžice listů, ale dlouhé a málo olistěné šlahouny.

Z dalších pokojovek, které nám mohou dobře posloužit k celkovému vyladění, zmiňme alespoň aloe vera, angínovník (Belamcanda chinensis), kalisii (Callisia fragrans), citrusy, citrónovou trávu (Cymbopogon citratus), hortenzii (Hydrangea macrophylla subsp. Serrata), jasmíny (Jasminum), pandán (Pandanus amaryllifolius), muškát (Pelargonium graveolens) či rozmarýn (Rosmarinus officinalis).

A pokud jsme sbírali v loňském roce úrodu (nebo dobře nakoupili), připravujeme čaje z aloisie (Aloysia citriodora), právenky (Andrographis paniculata), punarnavy (Boerhavia diffusa), cedronely (Cedronella canariensis) a ibišku (Hibiscus sabdarifa). Jako koření využívejme zejména kardamom (Elettaria cardamomum), posvátnou bazalku (Ocimum tenuiflorum) a sečuánský pepř (Zanthoxylum piperitum). A nezapomeňme zdobit zelenou natí čínské pažitky (Allium tuberosum)!